Léčba roztroušené sklerózy
Pokud u sebe pozorujete příznaky nemoci, neváhejte a včas se objednejte na konzultaci. Čím později léčbu roztroušené sklerózy zahájíme, tím složitější ji bude vyléčit. Zdraví máme všichni jen jedno.
Tímto chronickým neurologickým onemocněním trpí v Evropě více než 700 tisíc lidí. Roztroušená skleróza způsobuje záněty centrální nervové soustavy, konkrétně pak míchy a mozku. Postižení trpí extrémní únavou, poruchami mozkové aktivity a sníženou pohyblivostí těla. Na rozdíl od většiny nemocí, které známe, proti ní neexistuje žádná efektivní prevence. Víme pouze, že zvýšený příjem vitamínu D a omezení kouření by mohlo snížit riziko výskytu onemocnění.
Typické pro roztroušenou sklerózu je, že lidská imunita napadá vlastní mozkové a míšní tkáně. Autoimunitní zánět způsobený nemocí znemožňuje přenos signálu mezi mozkem, míchou, a zbytkem těla.
Nemoc obvykle zasahuje osoby ve věku 20–40 let. Po padesátce se onemocnění objevuje zřídka. Až ve vyšším věku nicméně vídáme omezení hybnosti, včetně postižení horních a dolních končetin.
Ženy mají 2–3× větší pravděpodobnost, že onemocní roztroušenou sklerózou než muži. Ačkoliv není vyloženě dědičná, výskyt v rodině podstatně zvyšuje riziko vzniku této choroby.
Příznaky choroby je složité diagnostikovat. Některé z potíží se mohou nahodile zlepšovat a zhoršovat, takže nepůsobí jako chronické zhoršení. Může proto trvat, než si pacient všimne, že je něco špatně.
Pokud u sebe pozorujete příznaky nemoci, neváhejte a včas se objednejte na konzultaci. Čím později léčbu roztroušené sklerózy zahájíme, tím složitější ji bude vyléčit. Zdraví máme všichni jen jedno.
Ačkoliv roztroušená skleróza navenek působí jako zánět, není běžnou virovou infekcí, kterou by postižený získal zvenčí. Obvykle je, podobně jako např. Crohnova choroba nebo celiakie, autoimunitním onemocněním. Imunita organismu v tomto případě napadá vlastní soubory buněk mozkového kmene, míchy a zrakového nervu.
V průběhu nemoci se většinou střídají dvě období – ataky a remise. Ataky, někdy také nazývané relapsy, jsou obdobími klinických obtíží, kdy se objevují nové neurologické příznaky. Remise jsou oproti tomu období klinické stabilizace pacienta. V těchto obdobích se stav nejen nezhoršuje, ale někdy také spontánně mizí příznaky, které se objevily v průběhu atak.
Hlavním problémem při diagnóze roztroušené sklerózy je, že nemá specifické projevy, které by ji pomohly jednoznačně odhalit. Pacient většinou navštíví lékaře, protože se objeví zdravotní problémy, které dříve nemíval. Příznaky choroby jsou navíc velmi různorodé a mohou teoreticky poukazovat na řadu jiných nemocí.
Nejsnadnější způsob, jak nemoc odhalit, je provést magnetickou rezonanci.
Jak již zbylo řečeno, není známa žádná funkční prevence. Roztroušená skleróza je chronická nemoc, kterou nelze snadno vyléčit. Většina lékařů svým pacientům pouze předepisuje medikaci, která odsouvá nástup příznaků. Pokud je nemoc odhalena včas, lze touto cestou zajistit slušnou kvalitu života postiženého i na více než deset let. V tomto případě je ale pouze zpomalen postup choroby, zcela vyléčit ji standardními postupy není možné.
Medicína v posledních letech s výzkumem této nemoci postoupila výrazně dopředu. Probíhá hned několik nadějných souběžných výzkumů, které v léčbě této nemoci mohou způsobit průlom. Řadu z nich aktivně sledujeme a také díky nim dosahujeme při léčbě roztroušené sklerózy skvělých výsledků.