Léčba nespavosti
Mnoho lidí si svůj problém s nespavostí nepřizná. To může vést k dlouhodobému snížení kvality života, narušení mezilidských vztahů a chronickým zdravotním obtížím. Předcházejte problémům a raději si nechte včas pomoct.
Spánek je základní fyziologická potřeba nutná pro udržení fyzického i duševního zdraví. Nelze ho ničím nahradit. Už i jednodenní snížení kvality spánku se projevuje únavou, zhoršením soustředění, nálady a podrážděností. Statisticky přitom trpí poruchami spánku skoro každý sedmý člověk. Ve věku nad 65 let je to již dokonce polovina populace. To je také důvod, proč patří poruchy spánku mezi nejdiskutovanější témata současné medicíny.
Typický průvodní jev nespavosti – pacient není schopný usnout ani půl hodiny po ulehnutí.
Pacient se nejen opakovaně probouzí, ale také nedokáže v krátkém čase znovu usnout.
Vstávání mnohdy i o desítky minut před plánovaným probuzením. Časté hlavně u seniorů.
Protože je nespavost poměrně obvyklou zdravotní obtíží, mnoho lékařů ji bagatelizuje. Najdou se ale i opačné případy – doktoři, kteří bez okolků předepisují svým pacientům klasická hypnotika. Z praxe víme, že je důležité soustředit se na příčiny namísto léčení následků. Právě příčiny jsou vždy individuální a mohou být různého druhu – vnější i vnitřní. Ve většině situací nejlépe pomůže správně zvolená léčba tradičními a alternativními postupy.
Mnoho lidí si svůj problém s nespavostí nepřizná. To může vést k dlouhodobému snížení kvality života, narušení mezilidských vztahů a chronickým zdravotním obtížím. Předcházejte problémům a raději si nechte včas pomoct.
Kvalita spánku má přímý dopad na náš každodenního život. Pokud spánek není osvěžující a dostatečně dlouhý, záhy se dostavují první příznaky spánkového deficitu. Ty jsou pak vidět v soukromém životě i v práci – snižuje se efektivita, zhoršuje docházka, klesá motivace a dochází ke konfliktům na pracovišti.
Největší riziko chronické nespavosti představuje rozvoj závažných duševních nemocí, jako je například depresivní porucha. Podle průzkumů patří deprese mezi vážná onemocnění, která postiženému mohou ubrat až 10 let života. Dlouhotrvající problémy se zdravým spánkem vyžadují návštěvu odborného lékaře a pečlivé prozkoumání příčin poruchy.
K insomnii se vážou také vedlejší průvodní jevy: syndrom spánkové apnoe, periodické pohyby končetinami, syndrom neklidných nohou nebo také syndrom nočního ujídání.
Nejčastěji řeší lékaři problémy s nespavostí předepsáním klasických hypnotik ve formě tablet. Léky na spaní ale zdaleka není žádoucí užívat dlouhodobě, protože si na nich lze snadno vypěstovat závislost. Jejich vysazení navíc představuje riziko návratu insomnie. Spíše než skutečnou léčbou, jsou běžná hypnotika pouhým nástrojem k potlačení příznaků nemoci.
Ideální je samozřejmě směřovat pacienta k navrácení ke správnému spánkovému rytmu za použití psychoterapie nebo nastavením jasných pravidel hygieny spánku. Těchto postupů ale není vždy možné využít, a navíc je to dlouhodobější proces, který není vhodný pro každého.
Příhodným způsobem, jak spánkový režim navrátit do normálního stavu, je předepsání melatoninových hypnotik. Melatonin, také nazývaný „hormon spánku“, reguluje chronobiologické rytmy – vnitřní hodiny těla. Tento hormon je pro tělo přirozený a je také hlavním důvodem, proč s věkem roste četnost výskytu nespavosti. Jeho produkce v těle totiž s věkem relativně rychle klesá. Další výhodou melatoninových hypnotik je, že na nich, narozdíl od klasických hypnotik, nevzniká závislost.
Velice často není ale nutné vůbec aplikovat medikaci. Pomoct mohou dechová cvičení, odbourání stresu, změna nezdravých návyků a další postupy, které pacientům doporučujeme vždy po individuální konzultaci a zevrubném vyšetření všech možných příznaků.